O tom, jak jsem si někdy uprostřed června udělala několikapoložkový seznam s datem, kdy s tím vším začnu!

Někdy uprostřed zkouškového, kdy už jsem několikátý týden vynechávala pravidelný squash, protože toto období je pro většinu vysokoškoláků v poněkud jiném režimu ať už chceme nebo ne, jsem zahlédla (na FB, myslím) upoutávku na jeden závod: 5/10 mil nočním Brnem. „Páni, to by byl zážitek!“ řekla jsem si. No jo, jenže tohle jsem si taky řekla asi tak před rokem, možná už je to dýl, když se ke mě dostaly informace o seriálu horských závodů Rock Point – Horská výzva. Miluju hory, takže tohle mě lákalo tehdy hodně (a pořád láká, možná další meta ;) ). Ale pokud vím, ztroskotala jsem na tom, že jsem nepřesvědčila nikoho, aby do toho šel se mnou. A zde se jedná o závod dvojic.

Ovšem běh nočním Brnem je jiná, na to si vystačím i sama. Stačí chtít! A začít trénovat… Takže jsem si připsala hned za diplomku a uspořádání všeho, co jsem si kdy dovezla z cest, další položku na svůj seznam se začátkem od 1. července 2014.

Proč od 1. července? Protože jsem si chtěla alespoň pomyslně užít prázdnin po poslední zkoušce, kterou jsem měla asi tak v polovině června. (Tím užít myslím hlavně udělat si volno od toho, že něco musím). Přemýšlela jsem, kolika lidem o svém záměru zúčastnit se tohoto běžeckého závodu říct. Kdekdo by se mi mohl posmívat a shazovat mé vize, že na to nemám a pod. Ale na druhou stranu, když to řeknu co nejvíce lidem, nebo alespoň těm nejbližším, na kterých mi záleží a také mi záleží na jejich názoru a na jejich názoru na mě, mohlo by mě to nakopnout správným směrem, protože bych měla potřebu nedovolit, abych v jejich očích byla „ta slabá“, ta, co na to nemá… Ale co už, vzala jsem si něco do hlavy a ať už mě k tomu žene mé okolí, nebo se k tomu ženu já sama, abych především sama sobě dokázala, že na to mám, že nejsem „ta slabá“ a že když mám cíl, tak to dokážu. Ano, dělám to hlavně proto, abych to dokázala sama před sebou a mohla se na sebe hrdě podívat v zrcadle.

A tak jsem začala. Ještě nebyl ani červenec, byla poslední červnová neděle a mezi deštěm a deštěm jsem si střihla své první kolečko. Říkám mu mini, protože má jen 2,5 km, ale je moje. Je to můj začátek a někde se přeci začít musí. A začít je to nejdůležitější! A tak jsem začala… A doběhnu až na závod! Doufám!